Zítra ráno v pět

Jaromír Nohavica

Až mě Emi zítra ráno v pět,
G ke zdi postaví,
C ještě si napos D led
dám G vodku na zdraví E,
z očí Ami pásku strhnu D si,
to abych G viděl na ne Emi be
a Ami pak vzpomenu H7 si,
Emi lásko, na te Emi7 be,
Ami, D, G, Emi
a Ami pak vzpomenu H7 si na te Emi be.

Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

Až zítra ráno v pět poručík řekne: "Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
Lásko, nezapomeň a žij...