Slavíci z Madridu

Waldemar Matuška

Dmi, Ami, E, Ami, Dmi, Ami, E, Ami

Ami Nebe je modrý a E zlatý, bílá sluneční Ami záře, 
Ami horko a sváteční E šaty, vřava a zpocený Ami tváře, 
Ami dobře vím, co se bude E dít, býk už se v ohradě Ami vzpíná, 
Ami kdo chce, ten může E jít, já si dám sklenici Ami vína.

R: Dmi Žízeň je veliká, Ami život mi utíká, 
    E nechte mě příjemně Ami snít, 
    Dmi ve stínu pod fíky Ami poslouchat slavíky, 
    E zpívat si s nima a Ami pít.

Ami Ženy jsou krásný a E cudný, mnohá se ve mně Ami zhlídla, 
Ami oči jako dvě E studny, vlasy jak havraní Ami křídla, 
Ami dobře vím, co zname E ná pád do nástrah dívčího Ami klína, 
Ami někdo má pletky E rád, já si dám sklenici Ami vína.

R:

Ami Nebe je modrý a E zlatý, ženy krásný a Ami cudný, 
Ami mantily, sváteční E šaty, oči jako dvě Ami studny, 
Ami zmoudřel jsem stranou od li E dí, jsem jak ta zahrada Ami stinná, 
Ami kdo chce, ať mi závi E dí, já si dám sklenici Ami vína.

R:
Transpozice 0