Emi , D , C , G , C , G , D
Emi chodíme tiše D kolem A sebe
lednička přede tma světlo přikrývá
nevím co říct nechci nic slyšet
mám hloupej pocit že už nic nezbývá
mraky se plazí po mokrých střechách
prostředkem města teče unavená řeka
a já se dívám co všechno odplouvá
jsem vyrovnanej – kousek chybí kousek přebývá
//R
/: Emi nedotýkej D se mě!
G nedívej se C na mě!
G nemluv C na mě!
D zůstaň se mnou! :/
R//
je mi jasný že není lehký se mnou být
zkus teda jěště jednou sněhuláka zapálit
je mi jasný že se teďka cejtíš jako ohlodaná kost
se usměj – už jsme se nabrečeli dost
//R//