G Chtěl jsem se utéct z města Emi do klidu
G našel jsem vísku, tam jenom Emi pár lidu,
říkám, C semhle já se D nejspíš odstě G hůja D
S prvním G sousedem jsem si C notoval D ,
však Emi z druhého se kokot C vyklubal,
chce mi D zakrýt výhled H7 tím, že dá tam Emi tůja
//R
Dátam C tůja, Dátam Emi tůja
Dátam C tůja, Dátam G tů D ů G ja
Emi G Emi
R//
Vesnice jsou plné dėmentů,
obzvlášť tady u nás v Sudetech,
ty xenofobní kryptofašokomoušové na sebe žalůja
Kolik písku, kolik cementu,
se ještě oddrolí na oprýskaných zdech
v tom údolí dutých hlav, kde já bydlím, jenom každej lamentůja
//R
Lamentůja, Lamentůja...
R//
Zase mě drbou, já si jich nevšímám,
já nehnu brvou, doma se zašívám
a to je ještě více iritůja
Tak řekni mi to ty sráči do očí,
stojím mu před autem, an z něj vyskočí,
můj pohled nevydrží, kouká úkosem a všechno dementůja
//R
Dementůja, Dementůja...
R//