Ami Šel včera městem Emi muž
a šel po hlavní Ami třídě, Emi Ami šel včera městem Emi muž
a já ho z okna Ami viděl Emi ,
C na flétnu chorál G hrál,
znělo to jako Ami zvon
a byl v tom všechen Emi žal,
ten krásný dlouhý F tón,
a já jsem náhle F#dim věděl:
Ano, to je E7 on, to je Ami on.
Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky,
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.
//R
Na na na Ami Emi C G Ami F F#dim E7 Ami Emi C G Ami F F#dim E7
R//
Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad,
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán,
a já jsem náhle věděl kdo je onen pán onen pán
Celý se strachem chvěl,
když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl:
to je Darmoděj, můj Darmoděj.
//R
Ami Můj Darmoděj Emi ,
vagabund C osudů G a lásek,
Ami jenž prochází F všemi F#dim sny,
ale dnům E7 vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo,
jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.
R//
Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón,
a já jsem náhle věděl:
ano, já jsem on, já jsem on.
//R
Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj krásné zlo jed mám pod jazykem
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
R//