A Telegram s adresou svět
D píšu v něm pět vlídných vět - E jedné A dívce E
kdopak A ví, kam jej zítra pošta doručí
D a kolik náhod mu poručí
E chtěl bych jen vidět zář očí, které A budou jej číst E
A Šel bych cestou prašnou, co nikdo nezměří
sám D jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří
bude E v očích mít úžas jak Alenka v říši A divů E
A i když dá mi košem, až řádky bude číst
já D chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist
bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů
A Já nechal všechna okna dokořán
D a díval se na svět ze všech stran, E jak se A koulí E
a celý A den přemítám o dívce neznámé
D proč už se dávno neznáme
E snad adresu najde toto A poselství mé E
A A šel bych cestou prašnou, co nikdo nezměří
sám D jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří
bude E v očích mít úžas jak Alenka v říši A divů E
A I když dá mi košem, až řádky bude číst
já D chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist
bude E v očích mít úžas D jak Alenka v říši A divů E
A Odmítli můj telegram
D a řekli poslat jej není kam - E adresa A schází E
a celý A den přemítám o dívce neznámé
D proč už se dávno neznáme
E snad adresu najde poselství
A Šel bych cestou prašnou, co nikdo nezměří
sám D jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří
bude E v očích mít úžas jak Alenka v říši A divů E
A i když dá mi košem, až řádky bude číst
já D chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist
bude E v očích mít úžas D jak Alenka v říši A divů
bude E v očích mít úžas D jak Alenka v říši A divů