Slavíci z Madridu

Waldemar Matuška

Dmi, Ami, E, Ami, Dmi, Ami, E, Ami

Ami Nebe je modrý a E zlatý, bílá sluneční Ami záře,
Ami horko a sváteční E šaty, vřava a zpocený Ami tváře,
Ami dobře vím, co se bude E dít, býk už se v ohradě Ami vzpíná,
Ami kdo chce, ten může E jít, já si dám sklenici Ami vína.

R: Dmi Žízeň je veliká, Ami život mi utíká,
    E nechte mě příjemně Ami snít,
    Dmi ve stínu pod fíky Ami poslouchat slavíky,
    E zpívat si s nima a Ami pít.

Ami Ženy jsou krásný a E cudný, mnohá se ve mně Ami zhlídla,
Ami oči jako dvě E studny, vlasy jak havraní Ami křídla,
Ami dobře vím, co zname E ná pád do nástrah dívčího Ami klína,
Ami někdo má pletky E rád, já si dám sklenici Ami vína.

R:

Ami Nebe je modrý a E zlatý, ženy krásný a Ami cudný,
Ami mantily, sváteční E šaty, oči jako dvě Ami studny,
Ami zmoudřel jsem stranou od li E dí, jsem jak ta zahrada Ami stinná,
Ami kdo chce, ať mi závi E dí, já si dám sklenici Ami vína.

R: