Náhrobní kámen

Petr Novák

G Když půjdeš Emi po cestě, G kde růže A vadnou,
kde rostou G stromy C bez G listí
G tak vyjdeš Emi na místo, G kde tvý slzy A spadnou
na G hrob, C co nikdo nečis G tí.

Jen starej rozbitej náhrobní kámen,
řekne ti, kdo nemoh už dál
Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen
ať jsi tulák nebo král.

Rec: Dřív děvče chodilo s kyticí růží rozdávat lidem štěstí a smích.
Oči jí maloval sám Bůh černou tuší, pod jejím krokem tál sníh.
Všem lidem dávala náručí plnou, sázela kytky podél cest
jednou však zmizela a jako když utne, přestaly růže náhle kvést.

Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu,
na zvadlých květech věčně snít
všem lidem rozdala svou lásku a sílu,
že sama dál nemohla už žít.

Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
a čerstvé růže jsem tam dal
pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen
a svojí píseň jsem jí hrál.