Karavana mraků

Karel Kryl

D Slunce je zlatou skobou Hmi na vobloze přibitý,
G pod sluncem A sedlo kože D ný, A7
D pod sedlem kůň, pod koněm Hmi moje boty rozbitý
G a starý A ruce sedře D ný.

R: D7 Dopředu G jít s tou A karavanou Hmi mraků,
    schovat svou G pleš pod A klobouk děra Hmi vý,
    /: jen kousek Emi jít, jen A7 chvíli, Hmi do soumra Emi ku,
    až tam, kde Hmi svítí město, F# město běla Hmi vý. :/

Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
    buď ještě rád, když huba voněmí,
    /: může tě hřát, že nejsi na voprátce
    nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

D Slunce je zlatou skobou Hmi na vobloze přibitý,
G pod sluncem A sedlo kože D ný, A7
D pod sedlem kůň, pod koněm Hmi moje nohy rozbitý
G a starý A ruce sedře D ný.

R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
    kde tichej dům a pušky rezaví,
    /: orat a sít od rána do soumraku
    a nechat zapomenout srdce bolavý. :/

F#: 244322