Anděl

Karel Kryl

G Z rozmláce Emi nýho kostela,
G v krabici s D7 kusem mýdla,
přinesl jsem si anděla,
polámali mu křídla.

Díval se na mě oddaně,
já měl jsem trochu trému.
Tak vtiskl jsem mu do dlaně
lahvičku od parfému.

R: G A proto Emi prosím věř mi
G chtěl jsem ho D7 žádat
G aby mi Emi mezi dveřmi
G pomohl D7 hádat
G co mě čeká Emi, D7 a nemi G ne..
G co mě čeká Emi, D a nemi G ne..

Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky.
Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice...
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem uletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.